Odpovědi k tepelným čerpadlům země–voda
Praktické a srozumitelné informace o geotermálních vrtech, zemních kolektorech, ceně, povolování, návrhu, životnosti, chlazení i provozu systému.
Pro tento výraz jsme odpověď nenašli
Zkuste kratší výraz, jiné slovo nebo nám pošlete svůj dotaz.
Obecné otázky k tepelným čerpadlům země–voda
Princip fungování, výhody, rekonstrukce, dotace, návratnost, životnost a kombinace technologií.
Jak přesně funguje tepelné čerpadlo?
Zajímavá vás, na jakém principu funguje tepelné čerpadlo? Podívejte na detailní popis principu fungování tepelného čerpadla , který pochopí i naprostý laik.
Jaké jsou hlavní výhody zemních tepelných čerpadel oproti vzduchovým čerpadlům?
Mezi hlavní výhody zemních tepelných čerpadel (země–voda) v porovnání se vzduchovými tepelnými čerpadly (vzduch–voda) patří:
- vyšší a stabilní výkon
- dlouhá životnost
- nižší spotřeba elektřiny (až o 30 %)
- možnost pasivního chlazení (pro vrty)
- technická spolehlivost
- netrpí námrazou výparníku
- tichý a bezúdržbový provoz
Naopak hlavní nevýhodou tepelných čerpadel země–voda bývá vyšší pořizovací cena.
Mám starší dům. Musím kvůli zamýšlenému tepelnému čerpadlu měnit radiátory a pořídit podlahové topení?
Pro provoz tepelného čerpadla není zapotřebí mít v objektu podlahové vytápění. I s radiátory může tepelné čerpadlo dobře fungovat.
Je třeba posoudit velikost radiátorů (teplosměnné plochy). Teplota topné vody z tepelného čerpadla může být maximálně 55–60 °C, s tím je třeba kalkulovat. Čím nižší teplota otopné vody (větší teplosměnné plochy), tím vyšší účinnost systému.
Více o možnostech tepelných čerpadel země–voda pro rodinné domy
Mohu v současné době využít dotaci na tepelné čerpadlo země–voda?
Jistě, že ano! Dotační program nese název Nová zelená úsporám. Jeho vypisovatelem je Ministerstvo životního prostředí a administrovaný je Státním fondem životního prostředí ČR.
Program je zaměřený na úspory energie a obnovitelné zdroje energie v rodinných a bytových domech. V současné době je dotace poskytována formou bezúročného úvěru. Aktuální situaci můžete sledovat na webu Nová zelená úsporám.
Můžeme pomocí tepelného čerpadla země–voda vytápět i bazén?
Ano. Tepelné čerpadlo běžně slouží k přípravě teplé vody. Stejně tak může ohřívat i vodu v bazénu.
Je však důležité, aby celý systém byl správně dimenzován. Tepelná čerpadla běžně ohřívají vodu v krytých nebo otevřených bazénech u rodinných domů, ale i ve velkých veřejných bazénech.
Více se můžete dočíst v našem článku o tepelných čerpadlech pro bazény .
Jaká je průměrná doba návratnosti investice do systému tepelného čerpadla země–voda u rodinného domu?
Ekonomická návratnost investice do zemních tepelných čerpadel závisí zejména na tom, s jakým zdrojem jej porovnáváme. Dalším významným kritériem je celková spotřeba tepla, případně chladu.
U běžných rodinných domů se návratnost pohybuje v rozmezí 10 a více let. U větších administrativních objektů, kde je potřeba i chladit, bývá návratnost zpravidla v rozmezí 7–10 let.
Jaká je životnost celého systému tepelného čerpadla země–voda?
U kvalitních tepelných čerpadel, která jsou správně dimenzovaná a bylo použito kvalitní vystrojení primárního okruhu, je ověřená životnost více než 20 let.
Poté lze generální opravou chladicího okruhu tepelné čerpadlo provozovat řadu dalších let.
Životnost primárního okruhu (vrty, kolektory) je při správném návrhu teoreticky neomezená – uvažuje se s životností 80 a více let.
Jaká je optimální kombinace zdrojů „zelené“ energie společně se zemním tepelným čerpadlem?
Tepelné čerpadlo lze zkombinovat například se solárními kolektory. Finanční úspora dosažená pomocí solárního systému připojeného na tepelné čerpadlo však bývá mnohdy poměrně nízká a je potřeba pečlivě zvážit, zda se řešení vyplatí.
Lze mezi sebou zkombinovat různé systémy tepelného čerpadla země–voda (např. vrt a GEK)?
Kombinace různých systémů tepelného čerpadla je možná. Důležitý je ovšem nejen samotný návrh, ale i následná nastavení a regulace systému, aby vše fungovalo správně.
Vrty pro tepelná čerpadla země–voda
Vhodnost lokality, hloubka, prostor, povolení, cena, chlazení, životnost a podklady pro nabídku.
Je možné vrtat všude a do jakéhokoli podloží?
V naprosté většině území ČR je možné geotermální vrty provádět. Jsou lokality vhodnější a méně vhodné z hlediska realizace. Záměr je vždy nutné posoudit odborníkem – hydrogeologem.
Existují lokality, typicky lázeňské oblasti a ochranná pásma vodních zdrojů, kde jsou tyto záměry zcela vyloučeny nebo omezeny.
Podle čeho se určuje hloubka vrtu pro systém tepelného čerpadla?
Hloubku vrtu ovlivňuje mnoho faktorů. Těmi zásadními jsou velikost, vlastnosti a provoz objektu a samozřejmě vlastnosti podloží, ve kterém bude vrt umístěn.
V určitých oblastech jsou omezení hloubky vrtu ze strany úřadů nebo ochranných pásem. Z tohoto důvodu může být místo jednoho hlubšího vrtu realizováno více vrtů mělčích.
Jak jsou vrty pro tepelná čerpadla prostorově náročné?
Vrty samotné nijak prostorově náročné nejsou. Je však důležité již při návrhu jejich umístění brát v potaz budoucí stavby, stromy apod., aby byl návrh a následně projekt přizpůsoben.
Na místech, kde jsou vrty umístěny, je možné například parkovat auta. Mnohdy lze vrty umístit i pod samotný objekt.
Veškerá technologie je umístěna pod povrchem země. K záhlaví vrtů není zapotřebí běžný přístup. Přístupná zůstává zejména sběrná jímka nebo rozdělovač/sběrač.
Jaké náležitosti potřebuji, abych mohl nechat udělat vrt pro tepelné čerpadlo na svém pozemku?
Povolovacímu procesu se nevyhneme, nicméně proces povolení u běžného rodinného domu je výrazně jednodušší než v minulosti. Vrty nejsou stavbou a není tedy potřeba stavební povolení.
Jak se průměrně pohybuje cena hlubokého vrtu?
Cenu vrtu pro tepelné čerpadlo ovlivňuje několik faktorů. Jedná se především o typ podloží, hloubku vrtu a jeho průměr.
Běžné ceny vrtů pro tepelná čerpadla se pohybují kolem 950 Kč/m bez DPH. Je však třeba připočítat náklady na dopravu, napojení do strojovny a zemní práce. Konečná cena se proto stanovuje individuálně.
Kolik vrtů potřebuji pro průměrně velký rodinný dům?
Hloubka a počet vrtů jsou ovlivněny mnoha faktory. Návrh pro standardní rodinný dům se pohybuje od jednoho do dvou vrtů s hloubkou od 70 do 125 m.
Pro často řešený rodinný dům o velikosti cca 120–130 m² v nízkoenergetickém standardu zpravidla postačí jeden vrt o hloubce do 100 m.
Mohu prostřednictvím vrtu pro tepelné čerpadlo v létě chladit? A jak to funguje?
Tepelná čerpadla země–voda lze běžně využít k aktivnímu i pasivnímu chlazení objektů.
Při pasivním chlazení je využíván přirozený tok tepla z teplejšího zdroje – obytného prostoru – do studenějšího zemního kolektoru nebo vrtu.
U aktivního chlazení se jedná v podstatě o reverzní chod tepelného čerpadla.
Více o chlazení tepelným čerpadlem .
Jaká je životnost vrtu pro tepelné čerpadlo?
Životnost primárního okruhu – vrtů a kolektorů – je při správném návrhu teoreticky neomezená. Uvažuje se s životností 80 a více let.
Jaké údaje potřebujete znát pro zpracování nabídky na vrt pro tepelné čerpadlo?
V první fázi zadání potřebujeme znát:
- přesnou adresu vašeho domu,
- tepelnou ztrátu vašeho domu,
- počet osob pro přípravu teplé vody,
- informaci, zda se uvažuje také s chlazením nebo další spotřebou tepla,
- ideálně základní situační výkres a půdorysy objektu.
Pokud tyto údaje znáte, můžete vyplnit poptávkový formulář .
Zemní kolektory pro tepelná čerpadla země–voda
Orientace pozemku, instalace ve svahu, potřebná plocha, vegetace, výkop a alternativní systémy.
Záleží na orientaci pozemku (zahrady) při instalaci zemního kolektoru tepelného čerpadla?
Záleží. Více osluněný pozemek má vyšší teplotu zeminy než pozemek zastíněný, například severní svah. Nicméně s přihlédnutím k umístění zemního kolektoru již při návrhu lze využít i tyto plochy jako primární zdroj pro tepelná čerpadla.
Musí být zahrada rovná, nebo lze zemní kolektor instalovat i do svahu?
Zemní plošný kolektor je možné instalovat i do svahu. Je však zapotřebí držet se základního pravidla, kdy sběrná jímka nebo rozdělovač/sběrač musí být umístěny v nejvyšším bodě.
Jednotlivé smyčky kolektoru musí být instalovány ve spádu. Pokud by v části smyčky docházelo ke stoupání a následnému klesání, mohlo by zde docházet k zavzdušňování systému.
Jak velká musí být zahrada pro instalaci zemního plošného kolektoru?
Velikost zemního plošného kolektoru a s tím spojená velikost pozemku závisí na mnoha faktorech. Zásadní je velikost, vlastnosti a provoz objektu a vlastnosti podloží.
Pro často řešený rodinný dům o velikosti cca 120–130 m² v nízkoenergetickém standardu postačí plocha kolektoru přibližně 250 m².
Musí být zahrada pro zemní plošný kolektor úplně prázdná?
V místech, kde je instalován zemní plošný kolektor, se nedoporučuje sázet vzrostlé stromy ani plánovat výstavbu se základy.
Stejně tak není vhodné kolektor umisťovat pod zpevněné plochy, například terasy, kde je omezená přirozená regenerace kolektoru.
Jaké údaje potřebujete znát pro zpracování nabídky na zemní kolektor?
- přesnou adresu vašeho domu,
- tepelnou ztrátu vašeho domu,
- počet osob pro přípravu teplé vody,
- informaci, zda se uvažuje s chlazením nebo další spotřebou tepla,
- ideálně základní situační výkres a půdorysy objektu,
- vzhledem k rozsahu zemních prací je vhodné mít také závěry z IGP nebo HG posudku.
Mám před domem pěknou rovnou zahradu, ale rostou mi tam stromy, kterých se nechci zbavit. Je možné místo zemního kolektoru instalovat geotermální energetické koše?
Využít geotermální energetické koše místo zemního plošného kolektoru je možné, investiční náklady jsou však u tohoto systému vyšší.
Systém košů je vhodné realizovat zejména v oblastech s vysokou hladinou podzemní vody a větší propustností podloží, například v blízkosti vodotečí.
Jak hluboký výkop je nutný pro zemní kolektor?
Optimální hloubka výkopu se pohybuje mezi 1,2–1,5 m. Při menších hloubkách hrozí snížená účinnost vlivem zimních mrazů, při větších hloubkách se kolektory hůře přirozeně regenerují.
Nenašli jste odpověď na svou otázku?
Pošlete nám informace o projektu. Navrhneme další postup, potřebné podklady i vhodný typ primárního okruhu.